Světové trendy v oblasti elektronizace dokumentů

Výzkum renomované švýcarské společnosti Billentis popisuje situaci ve světě a současné trendy na poli elektronické fakturace, účtenek a daňových prohlášení. Z výzkumu vyplynulo, že mezi leadery elektronizace těchto dokumentů patří státy západní Evropy a trochu překvapivě i oblast Latinské Ameriky (LATAM). Na opačném pólu se nachází zejména státy v Africe a některé oblasti Asie. Kdo je hybatelem digitalizace v jednotlivých oblastech světa a jaké nástroje se k tomu používají?

Data, ze kterých průzkum čerpá, byla pořízena z více než 750 různých zdrojů, mezi nimi např. oficiální statistiky z jednotlivých zemí, uživatelské dotazníky průmyslu, data velkých vystavovatelů a příjemců faktur nebo data předních poskytovatelů služeb a data asociací. Kromě zmíněních datových podkladů byly provedeny rozhovory s lokálními experty a celkově tak statistika zohledňuje údaje a odpovědi od více než 20 000 společností a 15 000 spotřebitelů.  

Asie a Pacifik – trh s největší perspektivou růstu

I když se nejedná o region s rozvinutým systémem elektronické výměny dokladů (s výjimkou Korejské republiky, Singapuru, Hong Kongu a Taiwanu), mluvíme o nejperspektivnějším trhu z pohledu růstu faktur a s tím spojené e-fakturace do roku 2027. Je to zapříčiněno zejména povinnými předpisy o elektronické výměně dokumentů v některých významných zemích regionu.

Čína zažívá obrovský růst elektronických účtenek a stvrzenek, který bude navíc podpořen celostátním spuštěním povinné faktury (e-fapiao) pro celý B2B segment. V současné době se v Číně ročně vydá přes 200 miliard faktur, z toho zhruba více než čtvrtina (54,5 miliardy) je e-faktur.

Již před spuštěním výše zmíněné faktury dochází v posledních letech k rozšíření e-fakturace z oborů e-commerce a telekomunikací směrem k pojišťovnictví, maloobchodu, cateringu, dopravě a podnikům veřejného sektoru. Zároveň se po období pilotních projektů ve vybraných oblastech Číny přechází k celonárodní působnosti testovaných řešení. 

Ve stejném duchu se očekává zavedení povinné e-fakturace v Indii, kde centrální vláda již aplikovala národní GST (Goods and Services Tax) schéma. GST schéma je založeno na digitalizaci interakce centrální vlády s daňovými poplatníky a poskytnutí stejné IT infrastruktury a služeb k zavedení stejné míry digitalizaci i na úrovní jednotlivých států Indie. Od poloviny roku 2018 je tak vyžadováno použití elektronických účtenek u všech zbožových transakcí uvnitř jednotlivých států, které přesáhnou hodnotou 50 000 rupií (přibližně 13 500 Kč).

V Indonésii je od roku 2016 povinné pro většinu obchodních společností vydávat a platit pouze elektronicky (tzv. Faktur Pajak). Platba probíhá elektronicky i v případě, že je faktura vydána v papírové formě. Obsahuje totiž čárový nebo QR kód, který se následně naskenuje a údaje jsou zaslány daňovému úřadu. Stejný přístup k fakturám zavedl i Kazachstán, který toto pravidlo navíc rozšířil i pro dovozce zboží ze zahraničí.

Z menších států regionu je potřeba zmínit i Omán, Filipíny a Saudskou Arábii, kde dochází k zavádění podobných online nástrojů fakturace pro velké společnosti.

Evropa – silná role EU

Evropský trh se vyznačuje dlouhou tradicí optimalizace elektronických obchodních procesů, která se postupně vyvíjí. V současné době se nachází v přechodné době, kdy dochází k implementaci jednotných nařízení EU o digitalizačních nástrojích v B2G vztazích.

Členské státy EU proto připravují své právní a společenské normy k přijetí iniciativy ViDA (VAT in the Digital Age). Tato iniciativa má za cíl propojit členské státy a obchod mezi nimi pomocí jednotných standardů elektronické fakturace v segmentu B2G.

V současné době dochází k průměrné rychlosti růstu digitalizace napříč kontinentem a zároveň k přípravným pracím k dosažení dalších met. Těmi je myšlena zejména implementace digitalizačních nástrojů jednotlivých členských zemí v B2B vztazích, které by vycházely z rámce již přijatých celoevropských nařízení uvedených výše. Již v roce 2019 vznikla povinnost elektronické fakturace pro segment B2B v Itálii a další evropské státy se připravují zavést obdobná nařízení. Největší vzestup digitalizace se proto očekává od poloviny roku 2024 až do konce roku 2028.

K leaderům evropské digitalizace se řadí státy Skandinávie a Beneluxu spolu s Německem, Francií a Itálii.

LATAM – úspěch digitalizace veřejného sektoru

Za úspěchem elektronizace výměny dokladů v Latinské Americe stojí především státní sektory jednotlivých zemí, které vyžadují elektronickou komunikaci u fakturací a daňových hlášení. Daňové úřady to následně využívají k okamžitým auditům a k vytěžování dat z faktur.

Nařízení o povinné e-fakturaci zavedla většina států Latinské Ameriky, což má za důsledek efektivnější výměnu obchodních dokumentů (20-30 datových zpráv) a umožňuje zlepšení financování a zrychlení cashflow malých a středních podniků.

Příklad striktního zavedení digitalizačních nástrojů lze spatřit v Argentině a Brazílii. Daňový úřad Argentiny (AFIP) rozšířil v roce 2019 povinnost e-fakturace na všechny ekonomické sektory pomocí Eletronic Invoice Issuance System (RECE). Až na pár výjimek zavedla stejný režim e-fakturace i Brazílie, kde přibližně 1,6 miliard společností vydává zbožové faktury pouze elektronicky.

Chile, Bolívie a Kolumbie patří k inovativním zemím, kde v posledních letech docházelo k digitalizaci na dobrovolné bázi. Chile poté přešlo na stejný model jako Argentina a Brazílie a v roce 2018 vydalo dokonce mobilní aplikaci, která zvládne vystavit a ověřit elektronickou fakturu. Bolívie přijala mandatorní elektronickou fakturaci ve dvou krocích – v prvním (pilotním) došlo k zapojení 175 000 daňových poplatníků a zbytek se postupně přidal v druhém kroku. Vícekrokové opatření zavedla i Kolumbie.

Absolutním leaderem digitalizace i v celosvětovém měřítku je však Mexiko. V současné době zde dochází k výměně přibližně 10 miliard e-faktur ročně a Mexiko je tak blízko svému cíli digitalizovat všechny relevantní procesy daňového systému. Kromě toho je pro fyzické i právnické osoby mandatorní i digitální účetnictví. Navíc má Mexiko ambice rozšířit efektivní výměnu dokladů mezi ostatní státy LATAMu. 

Severní Amerika – konzervativní přístup veřejného i soukromého sektoru

Veřejné sektory USA a Kanady naopak nejsou průkopníky digitalizace, a také soukromé sektory se stále zaměřují zejména na optimalizaci interních procesů společností (např. automatizaci zpracování pohledávek a závazků). Dochází však k postupnému zavádění elektronické komunikace a spolupráce mezi obchodními partnery.

Vzhledem k tomu, že daňový systém v Severní Americe není založen na jednotném celonárodním DPH (každý stát si určuje vlastní míru zdanění), nejsou faktury brány odlišně od jakékoliv jiné obchodní dokumentace. I když na trhu působí přes 200 VAN operátorů, není v současné době z výše zmíněného důvodu doceněna jejich relevantnost.

Pilotní projekty digitalizace lze spatřit v kompetenci uskupení Business Payment Coalition. Jde o dobrovolné sdružení obchodních společností a jednotlivců, které má za cíl propagovat širší adopci elektronických fakturací, výměny dat a plateb v B2B segmentu trhu. Zmíněné uskupení toho chce dosáhnout  pomocí vytvoření virtuální sítě, kde by docházelo k výměnám dokumentů a dat obchodních vztahů.

I když zájem o téma digitalizace stoupá, obchodní společnosti v USA a Kanadě čeká ještě dlouhá cesta k zavedení standardů, které mohou být vidět při obchodování v zahraničí. V současné době proto musí využívat služeb třetích stran (např. poskytovatelů digitalizačních nástrojů v mezinárodním obchodu).

Afrika – rozvoj limitován problémy s infrastrukturou

Potřeba elektronické výměny dokumentů je patrná u rychloobrátkových segmentů, zejména maloobchodu. Nicméně společnosti jsou limitované špatnou síťovou infrastrukturou a nedostatkem vhodných zařízení s připojením na internet, který je dostupný pouze 20% africké populace.

Mobilní zařízení naopak vlastní již přes 60 % lidí, a proto slaví úspěch mobilní aplikace určené k placení za použití mobilních dat. Jako příklad lze uvést keňský mobilní platební systém M-Pesa, který dosáhl na 80% pokrytí domácností již ve čtvrtém roce po uvedení na trh.

K dalším palčivým tématům v afrických zemích patří daňové úniky, které nutí centrální vlády podnikat kroky k implementaci elektronických kontrolních mechanismů. Příkladem je Jihoafrická republika, která má zavedený regulační systém a běžně používá elektronickou fakturaci už mnoho let.

Mezi další země, které podnikají aktivní kroky k implementaci digitalizačních nástrojů, patří Angola, Maroko, Rwanda, Tanzanie a Tunisko.

Výše uvedený přehled napříč kontinenty ukazuje úspěšné postupy zavádění digitalizačních nástrojů v obchodních vztazích, ale i překážky, s kterými se v některých oblastech musí inovátoři potýkat. Klíčovým faktorem úspěchu digitalizace je součinnost veřejného a soukromého sektoru, který může být ještě podpořen nadnárodními iniciativami a spoluprací. Mezi nejčastější překážky digitalizace patří nerozvinutá infrastruktura, ale i specifika právního a celospolečenského prostředí. Přesto však má každý region své průkopníky elektronické výměny dat.

Zdroj dat: www.billentis.com

Zdroj obrázku: Shutterstock.com